Líbáš jako ďábel

Líbáš jako ďábel

oficiální web: www.libasjakodabel.cz

M-hodnocení4,5

  • Udělené hodnocení: 45

1 uživatelských hodnocení


Originální název:

Líbáš jako ďábel

Režie:

Marie Poledňáková

Hrají:

Kamila Magálová, Oldřich Kaiser, Eva Holubová, Jiří Bartoška

Země původu:

ČR

Délka filmu:

113 minut

Z roku:

2012

Žánr:

komedie

Obsah:

Komedie Líbáš jako Bůh slavila u diváků obrovský úspěch, a tak tu máme pokračování s názvem Líbáš jako ďábel. František a Helena jsou konečně spolu a spokojeni, a tak se rozhodnou užít si společně trochu volna v Maroku. Jejich bývalí partneři - spisovatel Karel a domácí generálka Bohuna - však zjišťují, že jim v životě něco schází, a tak se rozhodnou spojit síly a vyrazit za zamilovanými a pokusit se získat je zpátky pro sebe. V Maroku se toho ale děje ještě mnohem víc a ztracená zavazadla nebo ukradené doklady jsou to nejmenší. Vypadá to, že pokud Helena s Františkem přežijí tuhle dovolenou, tak jejich vztah přežije už úplně všechno. V hlavních rolích se vrací Kamila Magálová, Oldřich Kaiser, Jiří Bartoška i Eva Holubová, dále uvidíte třeba Jiřího Langmajera nebo Marthu Issovou.



Recenze a hodnocení uživatelů

  • 3
    • Udělené hodnocení: 3
  • Aktualizováno: 5.6.2012
  • Přidáno: 3.6.2012
Helena a František (Magálová a Kaiser) se snaží začít spolu nový život, jejich bývalý partneři Bohunka a Karel (Holubová a Bartoška) jim ale nedopřejí chvíli klidu. Ústřední čtyřku dobře znáte z prvního dílu, ale zcela nové je prostředí – Helena s Františkem utíkají do Maroka, kam je jejich bývalí následují.

To si sebou nese jistá úskalí – dvojka místy odkazuje na jedničku, až je to trapné (viz fór s bílým tesákem, a já jsem tak trochu… a já tak trochu…) a to hlavně v úvodu a rozjezd je dost těžkopádný. Trocha srandy si užijete až s pasážemi v Maroku. A to je jedna z mála věcí, která mě potěšila - že se scény z Maroka jsou skutečně točeny tamtéž, ne někde ve studiu nebo na poli za Prahou.

Velký problém mám s afektovanou hlavní hrdinkou Kamilou Magálovou, s její slovenskou češtinou a nepřirozeným smíchem, ale i tak chápu, že to, že se její postava místy chová jako husa, je problém scénáristy. Kaiser sice po odvykačce nevypadá nijak extra seschle, ale už nikdy nechci slyšet jeho angličtinu, scéna při které hraje na piáno a zpívá by mohla být i považována za romantickou, nebýt té šílené angličtiny. Bartoška zdolává mladice, tudíž nechápu (a vlastně to ani nikdy nebylo přímo řečeno) proč by chtěl Helenu zpět. No a Evička Holubová se snaží, její pasáže v Maroku byly pro mě ty nejzábavnější.

Ve většině případů bohužel nechápu chování a jednání jednotlivých postav. Helena přijde domů a ví že František tam není, a spí už dva dny na lékařáku /Bohunka si mne ruce/ ale předtím se nestalo nic, co by nasvědčovalo nějaké partnerské krizi či tak. To samé platí o situaci po návratu Maroka. Naštvávají se na sebe a brečí ve chvílích, ve kterých nemají, postavy jednají hrozně nelogicky a takhle zcela vážně běžná komunikace mezi lidmi nevypadá a já těmhle interakcím nerozumím, nechápu je a ani nechci.

Shrnu-li to, humor Poledňákové je už dosti vyčpělý, k jednání postav jsem se již rozepsala dosti a ten konec byl něco tak neskutečně otřesného, že doporučuji tak deset až patnáct minut před koncem z kina odejít.

P.S.: Marie Poledňáková se prý nechala slyšet, že je tohle její poslední film.
napsat recenzi a hodnotit
Moje oblíbené

Moje uložené

celkem

Nahoru
Dolů

Vytvořit cestu